Digital signal procesor
Jedná se o procesor zaměřený na zpracování signálu. DSP jsou optimalizovány na co nejrychlejší opakování jednoduchých matematických algoritmů používaných při zpracování signálu. Hlavním požadavkem na tyto procesory je schopnost zpracovávání velkého množství dat procházejících procesorem.
Typickým zapojením digitálního signálového procesoru, vypívající z blokového schématu je, že přicházející signál je nejprve převeden A/D převodníkem na digitální signál, který je poté zpracován v procesoru a následně pomocí D/A převodníku převeden na výsledný výstupní analogový signál.
V některých zařízeních je využita pouze polovina tohoto řetězce a jsou tedy ochuzeny o D/A, nebo A/D převodník. Nejznámějším příkladem využití může být například MP3 přehrávač, kde jsou z paměti načítány data v digitální formě a následně po zpracování v procesoru převedeny D/A převodníkem na výsledný analogový signál, proto zde není využita část s A/D převodníkem.
Základním důvodem pro vytvoření DSP byl fakt, že analogové obvody sloužící pro zpracování signálu bývají náročné z hlediska návrhu, nastavení, provedení a reprodukovatelnosti, přičemž jakmile jsou vyrobeny, nelze jejich funkci téměř modifikovat. Ve srovnání s analogovými obvody je digitální obvod výrazně jednodušší, levnější, univerzálnější a vzhledem k pokračujícímu vývoji cena stále klesá a výkon roste.
Základním dělením digitálních signálních procesorů je dělení podle použité aritmetiky. Existují DSP pracující:
- v celočíselné aritmetice – jsou levné, jednodušší, s nižší spotřebou energie, ale tvorba algoritmů pro ně je velmi složitá, neboť je nutnost převádět mezivýsledky na celá čísla a neustále je upravovat tzv. normalizacemi. Hodí se pro masovou produkci výrobků, kde se nevadí vyšší cena vývoje, ale nejdůležitější je cena samotné součástky.
- v aritmetice s plovoucí řádovou čárkou – jsou výrobně složitější a dražší, ale vývoj aplikací je výrazně jednodušší. Jejich nevýhodou je kromě složitější výroby též vyšší spotřeba energie.
- v aritmetice s pevnou řádovou čárkou – dají se částečně označit za kompromisní řešení, ale prakticky jsou nerozlišitelné od procesorů pracujících v celočíselné aritmetice